Rabbit Run - chovatelská stanice plemene bígl

[Přeskočit navigaci]


...neděle

Vydáno 22.5.2005

Tátu před časem napadla hrozná hloupost. Většinou se nezúčastňujeme bíglích srazů a akcí. Protože máme pejsků víc, nemůžeme je vzít všechny, takže volný čas se jim snažíme dělit rovným dílem. Teď tomu ale bylo jinak. Tou hloupostí bylo, že nás táta přihlásil do beaglecrossu, což je závod, kdy člověk a pes běží víceméně stejným směrem a společně. Tátu napadlo, že nás lidé znají z výstav, z čehož by se dalo soudit, že naši psi se jen válí a jen občas se udýchaně proběhnou po kruhu.

Jenže to není pravda, protože mámu z takového každodenního válení vždy večer bolí nohy. Táta si vzpomněl, že v dobách studií denně běhal. Jeho chyba byla, že současně zapomněl, že už to bylo před dvaceti lety. Přihlásil tedy sebe a Biggyho a Ondřeje s Cecilkou, kterou pak kvůli hárání nakonec vystřídala Batynka. Už když jsme přijeli k tetě Báře do Hlavence, ztratil táta řeč, když viděl profesionálně vyhlížející dvojice se psy v postrojích. Usoudil, že nesmíme prodat svoji kůži zadarmo a upustil od stahovacího obojku pro Biggyho. Pak řeč na chvíli nalezl, když prohlásil, že je nejlepší doba na to, aby místo starých a opotřebovaných nastoupila nová krev a významně se při tom podíval na Ondřeje, aby ji nakonec ztratil nadobro se startem závodu. A pak si prý už na nic nepamatuje...

A jak to dopadlo?
Chachá. Duševní veterán táta skončili se skutečným veteránem Biggym čtvtí, a tramtararááá, první místo a absolutně nejlepší čas (mezi dospělými muži, ženami i pso-bikery) vybojovali náš čtrnáctiletý Ondřej se sedmiletou Batynkou.

Doma nám tedy přibyly pohárky dva, jeden za sobotní CACIB, druhý za vítězství v tom děsivém běhu. Když přišel táta k vědomí, blekotal něco o genetice a nechal se slyšet, že stará chovatelská moudrost říká, že není důležité mít psy šampiony, ale rodiče, kteří šampiony budou dávat. Jenže to, že Ondřej vyhrál, nebylo způsobeno žádnou dědičností, ale prostým faktem, že poctivě trénoval.

Ovšem nejvíce unavené bylo naše miminko Hepík, které jsme měli s sebou na okoukání, což je ostatně vidět i z poslední fotografie.

Předstartovní přípravy Start závodu Šťastní vítězové Slavnostní konec Největší dříč spí v náručí


Bíglí novinky

Je to novinka?

Někdy se novinka klube na svět dost dlouho. Někdy to dlouho trvá i půl roku. Je to pak ještě novinka?

Názor odjinud

Jejda, nejen my si myslíme, že bígl není hloupý.

Jaké bude naše štěně?

Každého zajímá, jakou bude mít právě to jeho štěně bígla povahu. To se dá samozřejmě lehce zjistit, ale chybí nám křišťálová koule. Lépe řečeno chybí nám druhá křišťálová koule, abychom zjistili, kam se zakutálela ta původní.

Spolehlivý lék na krize (na všechny)

Novináři jako o závod straší a ekonomové celého světa vymýšlejí, až se z nich kouří. My však víme, že lék proti krizi existuje.

Bígl a jeho povaha

O bíglech se někdy říkají a píší hrůzostrašné věci. Váš bígl bude ale takový, jakého si vychováte.

Archiv novinek